Radonice - dějiny obce

05.07.2017 10:22

Radonice

Náhorní plošina mezi Ševětínem, Dolním Bukovskem a Kostelcem je dnes z podstatné části zalesněna. Pravěké a slovanské osídlení okolní krajiny ale dokládají početná mohylová pohřebiště, ukrytá v Radonickém polesí. Počátky dnešní obce náleží do období vnitřní kolonizace, probíhající zejména ve 13. století. S ní je spojen i vznik prvních feudálních sídel.

Jsou to právě archeologické nálezy, které vypovídají o době založení Radonic. Na jižním okraji obce, při silnici do Drahotěšic, jsou dochovány zbytky středověké tvrze, obehnané kruhovým příkopem. Pocházejí odtud zlomky stolní keramiky z 13. – 15. století, objekt patrně zanikl za husitských válek. Je s ním spojená pověst, uváděná již v polovině 18. století. Vypráví o tom, že obyvatelé tvrze žili velmi nemravným životem a pohoršovali celé okolí. Trest ale přišel záhy, propadli se i se svým sídlem do země. Proto i místní jména „Na hradě“, „Nad propastí“ a „Propast“.

Foto Pavel Dolejší

Ojedinělé zlomky keramiky vypovídají o tom, že jádro středověké vsi musíme hledat v místech jižní části dnešní obce. Radonice se objevují v písemných pramenech poměrně pozdě, až v r. 1541. V té době jsou součástí rozsáhlého rožmberského panství se sídlem v Třeboni. Ves byla malá, v r. 1555 tu žilo pouze 5 poddaných s rodinami. Následné období bojů o rožmberské dědictví a třicetiletá válka přináší pouze další zbídačování vesničanů jako výsledek častých změn majitelů panství. Ale už od roku 1661 získává třeboňské panství vlivný rod Schwarzenbergů, kteří jej drží až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848, ale jeho části (včetně Radonic) i déle.

Uživit se na méně kvalitních půdách s vyšší nadmořskou výškou (kolem 525 m) nebylo vůbec lehké. Ale již na počátku 19. století můžeme pozorovat 12 ucelených usedlostí s 25 domy a 197 obyvateli. Na přelomu 19. – 20. století pak mají Radonice 26 domů a 155 obyvatel, ale od té doby tyto počty pozvolna narůstají.