Léto budiž pochváleno!

10.08.2016 17:23

Léto budiž pochváleno

Léto budiž pochváleno! V tomto nejjednodušším poděkování se skrývají všechny lidské touhy a přání. Je to
čas díků za dary úrody a naděje pro pokračování lidského života. Nejteplejší a nejplodnější část roku - červen, červenec a srpen -  přináší také mnoho svátků, slavností a radostných chvil.

Součástí lidových obřadů byly vždy prosby vztahující se k bohaté k úrodě, k šanci přežít další rok. Symbolickým
očišťování procházely domy, osoby, hospodářství, pole, domácí zvířata.  Významnou funkci mají rostliny a jejich uzdravující síla, mládenci a panny.

Boží tělo

Jedná se o pohyblivý svátek, který se slaví ve čtvrtek po Slavnosti Nejsvětější Trojice. Tradice těchto oslav pochází ze 17. století a postupně v jižních Čechách zdomácněla v lidový obřad.  Je to oslava největšího tajemství křesťanské víry Těla a Krve Kristovy. "Za úrodu, proti bouři, krupobití, moru a zemětřesení." - i tato slova uslyšíme při obřadu. Rozkvetlý svět je požehnán, aby vzápětí vydal své plody.

Na svatého Jána nebývá noc žádná...

Slunovrat, den, kdy je den nejdelší a noc nejkratší,přichází 21. června. Pevným bodem letních oslav zůstává také slavnost Narození svatého Jana Křtitele (24.6.).  V křesťanské tradici je svatý Ján spojován s očistou světa, sílou přírody na začátku léta. Všechny lidové tradice v čase svatojánské noci prý mají kouzelnou moc: svatojánské ohně, svatojánské čarování, svatojánské kvítí... V době slunovratu se lidé upírají k budoucnosti. Jaký bude rok ve své druhé polovině?  Ohně jako obrazy slunce se pálí, stejně tak jako o filipojakubské noci, na nejvyšších místech v krajině.  Dnešní nocí končí kulminace slunce, které je ve své vrcholné síle a bude již jen sestupovat. "Svatojánské čarování" přináší ochranu před zlými mocnostmi. Lípa, mateřídouška, máta, divizna, bazalka, kapradí nebo černobýl mají ochránit nejen lidské příbytky, ale i hospodářství samotné. Svatojánské kvítí je také součástí čar milostných... "Velký Bože, svatý Jene, prosím tebe poníženě, pověz ty mě sám, za koho se vdám?"


Letnice - svatodušní svátky

Podle výpočtu se slaví v časovém rozmezí od konce května do poloviny června, 50 dní po Velikonocích. V křesťanském pojetí se slaví mystické Seslání Ducha Svatého, v Bibli znázorněné ohnivými plameny, větrem nebo holubicí. Sesláním Ducha Svatého dostávají apoštolové mimořádné schopnosti k šíření víry. Tento čas doplňuje také spousta zvyklostí. Tento  čas doplňuje také spousta pohanských zvyklostí - králenských slavností. V Čechách tyto slavnosti vymizely na počátku 19. století.  Na příklad na Moravě jsou dosud dodržovány jako
takzvané Jízdy králů.

Mimořádná pozornost je věnována též studánkám, spojených s uctíváním vody a jejích pramenů. Ty jsou mladými dívkami čištěny a otvírány. Patronkou studánek byla většinou Panna Maria.

Svatá Markéta, hodila srp do žita...

Vrcholným obdobím je vlastní akt fyzického sběru úrody - sklizeň. Sklizeň trávy - senoseč, sklizeň obilí - žně, sklizeň letního ovoce, brambor a dalších plodin. Kdy důležité jsou zde zvyky, vykonané po ukončení těchto prací: dožínky, dočesná, dokopná, vinobraní. Promítá se do nich symbolická úcta k zemi, slunci a životu. Prosby, které byly vznášeny na počátku léta, se proměňují v díky.

Při kosení rozkvetlých luk se zpívalo, ženy pokosenou trávu shrabovaly a sušily. Lidé se na první senoseč strojili do pěkných šatů. Muži si brali čistou bílou košili. Druhá sklizeň trávy, otava, byla již brána jako běžná práce.

Svátek svaté Markéty byl považován za časový signál, který symbolizoval počátek žní. Na svatou Markétu se začínalo sekat žito, pak v dalších dnech ječmen, oves a končilo se pšenicí. Krátkým duchovním osvěžením v tomto čase prací byly pouze poutě. Ruční práce měly po staletí svůj ustálený rytmus, čas na oslavu přišel až při tradičním obyčeji - při dožínkách.

Letní čas byl především časem práce. Odpočinek přicházel až s podzimem. 10. srpen - svátek svatého Vavřince a pranostika "Svatý Vavřinec, první podzimec" vypovídá o blížících se chladných dnech.  Krácení dne, chladná rána a 24. srpen - svátek svatého Bartoloměje a ozdobená blatská stavení věnci z rudě zbarvených jeřabin symbolizují přicházející podzim, dožínky a podzimní oslavy.