„Hledal tady prej v těch vrškách zlatýho koně…“ -  ZE ZÁPISŮ PANA UČITELE FRANTIŠKA ŠVINGRA

04.12.2016 15:41

„Hledal tady prej v těch vrškách zlatýho koně…“ -  ZE ZÁPISŮ PANA UČITELE FRANTIŠKA ŠVINGRA

V letošním roce byly znovu objeveny rukopisné poznámky Františka Švingra, známého učitele působícího v Dolním Bukovsku, amatérského historika a archeologa. Tyto poznámky byly po dlouhou dobu považovány za ztracené. Jsou zajímavým a cenným historickým pramenem mapujícím především pravěké osídlení naší oblasti. Fr. Švingra zajímaly nejen archeologické nálezy z okolí Dolního Bukovska, ale i z okolí širšího (z pravěkých lokalit podél řeky Vltavy či Blat).  V současné době jsou poznámky zpracovávány do podoby edice, a tak se můžeme těšit na jejich kompletní vydání. Poznatky, které získal a zaznamenal, nám potvrzují současné výzkumy Jihočeského muzea a Jihočeské univerzity v nejbližším okolí D. Bukovska (Mažice a stavba dálnice kolem Veselí nad Lužnicí).

Z poznámek pana učitele Františka Švingra vybírám několik zajímavostí:

O nálezu kamenné sekery v Dolním Bukovsku

Dolní Bukovsko, Kamenná sekyrka u Pokutů

„Roku 1923 (v lednu a únoru) kopali dva bratři Pokutové hlínu cihlářskou. Ve hloubce 1,5 m ve hlíně zakopnul motykou – tvrdo – myslili a že na kámen narazili – odkopli hlínu, pod hlínou byla černá zem ve tvaru (v poznámkách následuje nákres F. Švingra) do hloubky 30 cm. Tu Pokuta pravil, aby kopali pomalu – co v zemi je. Lopatou i motykou odhazovali zemi černou a uprostřed byla kamenná sekyrka – ležela naplocho a nad ní ve výši 3-4 cm peníz!!!“

Přítomnost peníze značí, že sekera byla použita druhotně spíše jako tvz. hromový klín. Hromové klíny se dávaly do dřevěných i kamenných staveb na půdu, aby chránily před úderem blesku.

O nálezu v mohyle v radonickém lese

Radonice, 26. 7. 1924

„Pan Jan Svoboda hajný sděluje: Při vysazování kultury „v Klečkách“ (v oddělení 5) potřebovali trochu země. Dělníci vzali (nakopali – narýpali ji na takové hromadě, jak vy povídáte), a přišli na podkovu. Zavolali na mne. Tak jsem jim povídal: To já zaběhnu pro pana učitele Švingra, když jsme ji našli v zemi, to bude něco pro něj. Byla tak za dva štychy hluboko. Nevšiml si, bylo-li uhlí nebo střepy. Sázeli radoničtí. Mohyly jsou v Čapím Koutě, u Bílého šraňku a nejvíc na Království. Dělníci z Bukovska prý na Království nerozkopávali – ale v Čapím Koutě? Na Království je jich hodně a velké, je tam hradboví.“

Mohylníky v okolí Radonic byly zaměřeny a zdokumentovány Dr. A. Benešem z Archeologického ústavu Akademie věd v 70. letech 20. století.

O nálezu pazourku u lesíka Malsíny

Pelejice, 1924

„Pazourek mechovitý nalezla Mánička dne 15. 6. 1924 na poli u Malsínů v pelejovickém katastru. Uprostřed na témž poli ztrouchnivělá kost nápadného tvaru šipkovitého.“

Vyprávění o nálezech v okolí Tuchonic

Tuchonice, 13. 6. 1924

Babička z Pazderníků na můj dotaz co vykopal pan G. v mohylách u Tuchonic: Ten tady vykopal starý podkovy, vobrácený lžíce a hrnečky a takový kusy železa. Kam to přišlo? Nevím. Kopal to tady hrobař z Hůrky a on jim platil korunu denně. Hledal tady prej v těch vrškách zlatýho koně a kohokoliv potkal, toho se ptal, jestli neví, kde ten kůň je zakopanej. Jo on mu někdo poví, dyby to věděl, tak si ho vykopal sám. Von vo tom někdo četl v kronikách.  Vzal si farář, co vykopal? – Neví. Vono tady bejvalo pastviště a na něm byly náramný vršky, ale lidi to rozkopali a rozvezli. Nacházeli něco? I nic. Hrnce starý a kusy železa. My jsme tady v tej jednej hromadě měli pec a když jsme ji rozkopali, tak jsme našli vobrácený podkovy a kusy železa. Kam to přišlo? I von to náš vzal domů, ale to se pohodilo. Von mi povídal farář, že tenkrát měli zvyk, že toho mrtvýho spálili a že jim dávali do hrobu jídlo v hrncích
a lžíce a co to bylo platný, dyť voni už potom nemohli jíst. Ta jeho dcera z Hůrky, jestli by o tom něco nevěděla, má hrobaře taky.“

I když se venkovský lid díval na archeologické nálezy různě, je dobře, že se aspoň zachovaly nějaké zprávy. Jejich ověřování vede k mnohdy k velmi zajímavým objevům, které nám přinášejí nové znalosti o historii jednotlivých obcí.