Bzí - dějiny obce

09.07.2017 19:29

Bzí

Na katastru obce a v jeho nejbližším okolí máme výrazné doklady pravěkého osídlení a pohřbívání (například z mladší doby kamenné, z doby halštatské, ale i z keltského období). Také v raném středověku využívali naši slovanští předkové přírodní bohatství zdejší krajiny.

O samých počátcích dnešní vsi víme jen málo. Jen několik zlomků z nádob z okolí zámku potvrzuje předpoklad, že vznikala v průběhu druhé poloviny 13. století. Jestli byl zakladatelem Bzí panovník, pražský biskup nebo z jejich popudu některý z místních šlechticů zůstává nezodpovězenou otázkou.

Podstatné ale je, že před polovinou 14. století (1345) disponuje s částí majetku panovník (Karel IV.). Ve druhé polovině téhož století je Bzí rozděleno mezi různé majitele. Část vlastní podle urbáře z r. 1380 Rožmberkové, větší díl s tvrzí náleží místním nižším šlechticům, kteří se psali „z Bošilce“ a „ze Bzí (seděním na Bzí)“. Ves s tvrzí a několik vesnic v okolí bylo v rukou místních šlechty dalších téměř 150 let. V letech 1378 zde sídlí Bohuněk ze Bzí (příbuzný vladyků z Bošilce), 1392-1414 Ondřej z Bošilce, 1394 zde umírá Beneš řečený Korkyně z Chabrovic. Počátkem 15. století sídlí v nedalekých Soběticích jakási Kunka ze Bzí. V roce 1406 je zmiňován Rouzim ze Bzí, 1441 Ondráček ze Bzí neboli z Bošilce, 1451 Chval, 1459-1469 Jan ze Bzí a 1468-1469 Rouzim a Jitka ze Bzí.

Poslední z rodu Adam Rouzim ze Bzí (1519 ve funkci hejtmana Bechyňského kraje) prodává roku 1534 Rožmberkům další část menšího panství, ale podstatný díl s tvrzí si ponechává do své smrti. V roce 1538 pak majetek zdědili vzdálení příbuzní. Od nich pak kupuje v roce 1541 Bzí (tvrz, ves a poplužní dvůr) spolu s několika vesnicemi a jejich částmi Volf Hozlauer z Hozlau. Po jeho smrti v roce 1552 zde hospodaří společně jeho synové Václav a Šebestián. V tomto čase dochází k přestavbě tvrze na renesanční sídlo. V roce 1567 naleželo ke statku 70 poddanských usedlostí. V držení jeho rodu pak bylo Bzí až do roku 1594, kdy jej koupil Bohuslav Kalenic z Kalenic na Chřešťovicích. Vdova po Oldřichovi z Kalenic potom v roce 1623 prodala tvrz, ves a poplužní dvůr Bzí svému synovi Bohuslavovi Hložkovi ze Žampachu. Za jeho vlády, v období třicetileté války, bylo Bzí vyrabováno a vypáleno.

Od r. 1651 se mění majitelé tvrze a malého panství několikrát. Jedním z nich byl Dietrich z Gemersheimu, hejtman krumlovského eggenbergského panství. V jeho době (1655) došlo k přestavbě vypálené tvrze na menší barokní zámek, o tom svědčí alianční erby jeho a manželky Uršuly, dodnes umístěné na průčelí stavby. Ale již v r. 1672 kupuje zámeček a okolní malé panství Jan Adolf ze Schwarzenbergu. Pro prodej byl pořízen detailní popis majetku, včetně panského sídla, který se dochoval. Po tomto roce se stává zámeček v Bzí správním centrem určité části schwarzenbergského dominia (do r. 1848), připojeno bylo i Dolní Bukovsko. Další nákladnější rekonstrukce proběhla pak v roce 1754, kdy zámek začal sloužit pro potřeby vrchnostenských úředníků. Bydlel tady správce, poklasný, revírník a další zaměstnanci. Před polovinou 19. století patřilo pod Bzí 18 poddanských vesnic. Po zániku poddanství sloužil zámek i nadále správním účelům.

V roce 1922 byl zámek připojen na vodovod a o rok později na elektřinu. Roku 1928 prodal velkostatek Bzí Jan Nepomuk Schwarzenberg vltavotýnskému okresu za 2 800 000 Kč. Nejprve zde měl být zřízen okresní chorobinec, z plánu ale sešlo a později byl zámek pronajat vojenskému eráru. Vzhledem k zadluženosti velkostatku byl v roce 1939 nabídnut zájemcům k prodeji. Lesy a rybníky koupilo pražské arcibiskupství, pozemky byly rozprodány několika osobám a zámek koupila Marie Špinková ze Bzí za 50 tisíc korun. V roce 1956 byl areál zámku zabaven, hospodařil zde Státní statek Hluboká nad Vltavou, Školní zemědělský podnik Hluboká nad Vltavou a od roku 1978 Jednotné zemědělské družstvo Rozkvět Dolní Bukovsko. Stav zámku dokumentuje i natáčení filmu Zlatí úhoři (1979) a následně pak i filmu Svatba upírů (1993). V roce 1989 jej získalo stavební bytové družstvo Prago ISO Praha, jehož úmyslem bylo zřídit zde rekreační středisko. V devadesátých letech byl objekt součástí restituce. Získal jej potomek dřívějších majitelů V. Spinka. Od té doby pak zámek změnil několikrát majitele a jeho stav se na přelomu tisíciletí rapidně zhoršil.

Foto Pavel Dolejší

Text MoZ