Boží muka v Sedlíkovicích

18.10.2016 12:57

Boží muka v krajině

Boží muka vyjadřují nejen lidskou úctu k bohu, ale připomínají často také místa lidské bolesti a tragédií. V jižních Čechách se boží muka začala objevovat již v pozdním středověku, kdy navazovala na dřevěná označení starší. Ve zděné podobě se nejprve jednalo o kamenné hranolové pilíře, později i o drobné stavby. Středověký člověk si představoval, přes všechna církevní ponaučení, že křižovatky cest jsou místa posvátná, kde sídlí nadpřirozené síly. Na těchto místech, často původních pohanských pohřebišť, probíhaly i později ojedinělé netradiční pohřby (nevěřících či exkomunikovaných nebo válečných obětí). Okamžik smrti byl stále vnímán jako jakási křižovatka cesty mezi životem pozemským a životem posmrtným. Dnes se ale u většiny božích muk přesných příčin jejich vzniku už nedopátráme. Nedostatek písemných zpráv nahrává lidské fantazii, která potom vytváří legendy, pověsti a jimi oživuje tato zapomenutá kultovní místa.

Boží muka v Sedlíkovicích

V Sedlíkovicích nalezneme velmi vzácný typ božích muk. Jedná se o výjimečný případ, kdy jsou použity zdobné prvky selského baroka. Tato boží muka mají unikátní tvar, je zde uvedena datace a známé je i jméno stavitele. Nalezneme zde letopočet 1868. Nejedná se však o rok vzniku, ale o datování opravy (úpravy, přestavby) objektu, který se zachoval do dnešních dnů. Jak zjišťujeme v mapách stabilního katastru, stála zde stavba starší. Tato boží muka jsou unikátní především svou výzdobou. Jsou zde použity shodné architektonické prvky, které nalézáme u selských stavení v okolí (v  Záluží u Vlastiboře na čp. 8), které vytvořil známý mistr selského baroka Martin Pták. Božích muk v našem okolí nalezneme mnoho, ale ta sedlíkovická, jsou však z tohoto pohledu velmi vzácná.