Hvozdenská tvrz

První písemnou zmínku o obci Hvozdno nacházíme v urbáři panství pražského arcibiskupství s centrem v Týně nad Vltavou (1379). Zapsáno je zde celkem 6 lánů: na třech hospodařili poddaní, zbylé tři měl v držení Jan Radslav, který není uváděn jako běžný poddaný, ale jako nápravník a vykonává blíže nespecifikovanou vojenskou službu (jedná se zřejmě o obranu týnského hradu). Z toho lze usuzovat, že Hvozdno patřilo do soustavy dvorců, které měly ve vztahu k Týnskému panství předem určené povinnosti. Obyvatelé žijící zde v roce 1390 dle berního zápisu: nápravník Jan Radslav, Lvík, Filipowa, Ctibor a Martin. 

Na přelomu 14. a 15. století se Hvozdno buď z části, nebo celé dostává do majektu drobného šlechtického rodu, který užívá predikát "z Hvozdna" a vzniká zde vladycké sídlo. Rod vladyků z Hvozdna je spřízněn s vladyky z Dírné u Soběslavi. Tuto příbuznost dokládá užívání společného erbovního znamení. 

V roce 1404 se objevuje první písemná zmínka o bratrech Ctiboru a Janu z Dírné a z Hvozdna. O Ctiborovi z Hvozdna se v roce 1409 zmiňuje i Rožmberská popravčí kniha, kde obávaný středověký lupič Beneš Macuta uvádí: "pravil, že Kebl a Ctibor z Hvozdna a Bernát Vítuov pacholek jímali sú Mikuláše z Hvozdna a nesli jej na Heršlák a tu vězel čtrnázcte neděl a vzeli jemu dva koně za jedenázcte kop grošóv a samostřiel s vopásáním a 70 grošóv hotovými penězi; a za vězenie vzeli kopu grošóv a dali ji Janovi".

Poslední zmínku o Ctiborovi z Hvozdna nacházíme na Stížním listu české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa a uvěznění Jeronýma Pražského - z 2. září 1415. Ctibor z Hvozdna zpečetil tento list spolu s dalšímu 451 šlechtici. Jeho pečeť má číslo 187.

V 15. století přesidlují hvozdenští vladykové do Keblan na Trhosvinensku. Posledním známým vladykou je Mikuláš z Keblan (uváděný v letech 1476-1534). V této době hvozdenské šlechtické sídlo zaniká. 

V 16. století je obec rozdělená: část náleží k Vltavotýnskému panství, část s bývalým vladyckým sídlem pak ke statku ve Bzí. Ve smlouvě o rozdělení dědictví po majiteli Bezského statku Volfovi Hozlauerovi z Hozlau a na Bzí (ze 7. března 1558) se ve vsi "Zwodny" uvádějí již jen tři osedlí. O tvrzi však už žádné zmínky nenacházíme. 

Z Radslavovy vojenské nápravy vzniklo v 16. století smržovské manství. Zmiňuje se o něm zápis v Zemských deskách v roce 1550, kdy bylo zapsáno Václavu Smržovi. Další zmínkou o Smržovských je kšaftovní zápis z roku 1582: "Jsouce v kázni boží, Vávrovi Smržovi, bratru svému staršímu svůj dvůr svobodný včetně poddaných, k témuž dvoru náležejících, tak jak jej sám v zemských deskách má - vedle listu obranného."Vávra Smrž byl však zanedlouho zavražděn a dědictví připadlo Šimonu a Janu Smržovým. Dispoziční práva však nadále patřila pod vltavotýnské panství. 

Koncem 16. století získal Hvozdno Jošt Hozlauer z Hozlau, který zde obnovil panské sídlo s poplužním dvorem. Své původní panství v Roudné u Tábora krátce po přesídlení do Hvozdna prodal. Ve smlouvě o prodeji tvrze ze 7. dubna 1600 vystupuje jako Jošt Hozlauer z Hozlau a na Zvozdný. V roce 1603 má pouhé dva poddané. Část obce dále vlastní Magdalena Hložková ze Žampachu roz. Tetourová z Tetova (majitelka panství Bzí) a zbytek svobodník Smrž. Svobodnický majetek byl poté zničen za třicetileté války a prohlášen za pustý. 

V roce 1649 (jak uvádí v citaci A. Sedláček) je "ves Zvozdná celá nyní pustá, kdež také prve tvrz bývala a nyní jest spálená".  K opravě tvrze však dochází poměrně brzy a to již v roce 1651, kdy je tvrz opět připomínána.

Druhá část obce, náležející vltavotýnskému panství, si žila vlastními dějinami. V roce 1601 byla prodána městu Týnu nad Vltavou, v roce 1621 císařem Ferdinandem II. jako trest (v souvislosti se stavovským povstáním) i s dalšími odňata a předána pražskému arcibiskupství. Později byla celá ves připojena k třeboňskému panství a jeho součástí byla až do poloviny 19. století.

Tereziánský katastr uvádí k roku 1713 jména nových majitelů: Bartoloměj Kolář (na Staňkovském gruntu), Tomáš Doneš (na Urbánkovském gruntu), Šíma Vyhlídka (na Sýkorovském gruntu), Josef Moudrý (na Vyskočilovském gruntu), Jan Meškan (na Šindelářově gruntu), Kateřina Lišková (na Ctibůrkovském gruntu), Vít Uhlíř (na Novotného gruntu), Jiří Šindelka (na Ryšavého gruntu) Václav Chlein (na Horáčkově gruntu): Noví chalupníci: Jakub Kubík, Eva Mešková, Jakub Dolejšk, Štěpán David, Vít Hebeš, Josef Boháč.

Za vlády Josefa II. zde bylo 18 čísel. Čtyři sedláci, jedenáct čtvrtláníků, kovárna, pastouška a pazderna.

Hvozdenská tvrz se s velkou pravděpodobností nacházela v areálu zaniklého dvora, nad zamokřeným soutokem dvou vodotečí (nad Dvorským rybníkem), kde jsou dodnes patrné její fragmenty. 

Alois Jirásek - Proti všem

01.05.2015 22:09
Jednou z hlavních postav Jiráskova románu Proti všem je Ctibor z Hvozdna. Román byl v roce 1956 převeden Otakarem Vávrou do filmové podoby. Do role Ctibora z Hvozdna byl obsazen Gustav Himlar (1891-1967).    Fiktivní popis tvrze v Jiráskově díle: "Mezi obytným stavením, zpola zděným a...